Hezké páteční ráno,

akorát se zamýšlím nad tím, že mi ten čas zase nějak moc rychle utíká. Už si s Vámi každý den píšu něco málo přes měsíc, haha. 🙂 A taky je už listopad!

Rána začínají být chladná a když jsem dnes u práce parkovala, všimla jsem si, jak jsou už keře zamrzlé a na trávě je jinovatka. Vždycky si v tyhle podzimní rána vzpomenu na dětství, kdy jsem se z jinovatky na zahradě radovala – hlavně proto, jak to křupalo, a taky proto, že s jinovatkou zachvilku přicházel i Ježíšek, hihi.

Dneska už vidím úplně dobře a ani jsem ráno neměla napuchlé oči. Nejraději bych všechny dnešní díky věnovala superschopnostem mého těla. Jsem tak moc vděčná a ani nedokážu pochopit, jak je vůbec možné, že ještě před pár dny mi bylo tak strašně a dnes jsem jako figurka, které doplníte život. 🙂

Haha, pár lidí si může myslet, že jsem už pěknej magor, ale mně to všechno přijde jako naprostej zázrak. Přemýšlíte nad tím někdy? 🙂 Jak moc důležitá je naše tělesná schránka plná superschopností?


Mějte krásný den, xx.

za superschopnost našeho těla
ochránit, léčit bolavé, zahojit, zocelit, uvědomit si

za uvědomění, že lidem na mně záleží
Ať už jde o ochotu cizího člověka, nebo zprávu či přítomnost někoho blízkého.

za HOME OFFICE, protože je fajn si ráno zajít k lékaři a potom z gauče s kafíčkem (zabalená v plédech a v chlupatých ponožkách) řešit business – YAS!