Je až neskutečný, jak to uteklo. Zítra je Štědrý den. Ani se mi tomu nechce věřit. Ale těším se. Moc! Na cestu domů, na našeho Maxíka, na to – my všichni.

Bacil me už naštěstí opustil, a tak jsme dneska dopoledne dozařizovali poslední detaily na Vánoce, a odpoledne přemýšleli, kam na výlet vyrazit.

Chtěla jsem se podívat do Českého Krumlova či Plzně, ale nakonec jsme se rozhodli pro Poděbrady. V Poděbradech jsme před pár týdny byli a alespoň za sebe mohu říct, že jsem si jejich atmosféru naprosto zamilovala (a navíc jsou od Prahy fakt kousíček).

Zastavili jsme se na jídlo už standardně 😀 v Café Oliver (stránky tady), a pak si udělali kratší procházku. Taky jsem si v Poděbradech odčarovávala oči, právě tam mi totiž začaly ty šílený problémy. Takže teď věřím, že už uvidím úplně jasně! Jojo.

Navečer jsme sjeli ještě do krámku. Jonáš zapomněl na tři maličkosti do zítřejší hry. No jo. Jak typické. 🙂

Teď už je skoro půlnoc a já kreslím, a zase kreslím. Máme puštěnou jednu z mých nejoblíbenějších vánočních pohádek – Anděl Páně, a pomalu se chystáme spát.

Tak dobrou noc. Ať máte hezké sny, xx.

za u nás doma

za cesty za rodinou

za přátelství (to chlupaté, nejlepší)