Krásné ráno,

ani se mi nechce věřit, že už je 6. listopadu a za méně než měsíc bude chodit Mikuláš! 🙂 Haha. S úsměvem (i když mi stále běhá mráz po zádech) vzpomínám na léta, kdy čerti chodili i k nám. Vždycky jsem se „toho dne“ tolik bála, ale zároveň se tak moc těšila – na vánoční dílnu, kterou moje máma vždycky pořádala, na ostatní děti, na „pana“ Mikuláše, hromadu mandarinek, ale taky uhlí, haha.

Vzpomínáte někdy na tyhle časy? 🙂

Včera večer nám docela vypadával internet, ale měli jsme nějakou práci k dělání, a tak jsme nakonec skončili „u šablon“ ve Wordu a dostali se do úplně nejlepší nálady tím, že jsme si pár hodin zpívali písničky, které si ještě pamatuji (a to fakt!) z tábora. 😀 Taky tak milujete trampské perly? 😀 Haha, občas (= furt) je to u nás doma přesně takový – veselý.

Dnes musím skočit do knihkupectví, o víkendu se chystáme na oslavu kulatých narozenin mé tety, která má podobný výběr na knížky jako já. Pár nápadů v hlavě mám, ale pokud byste měli TIP na nějakou pěknou knížku (motivační, seberozvoj, pozitivní myšlení), budu za něj moc ráda!

Tak ať máte krásný den.

Pusu, xx.

za pomalý internet, protože je to stále fajn nástroj, díky kterému žijeme život, jaký žijeme

za zázrak lidské paměti, protože absolutně nedokážu pochopit, jak jsem si včera z rukávu tahala všechny texty k táborovým písničkám, haha

za vzpomínky na tábor, protože i přesto, že se mi nikdy nechtělo (a že padaly krokodýlí slzy!), jsem za všechny tyhle zážitky, které formulovaly moje já, moc vděčná