Stalo se vám někdy, že se okolo vás začala dít hromada věcí, která postupně, ale úplně zapadala do sebe? A hlavně, že by bylo až nemožný, kdyby to všechno byla jen náhoda?

Já jsem takhle včera potkala jednu skvělou holčinu. Sešli jsme se s ní s Jonášem hlavně kvůli pracovní pochůzce, a vůbec se viděli úplně poprvé a hodně si povídali, ale už jenom to, jaká shoda náhod nás k sobě dostala a jaké maličkosti nasvědčují tomu, že někteří lidé do našeho života nechodí jen tak, a taky že se věci nedějou bez důvodu – to všechno se mi zase potvrdilo.

Začala jsem se teď pozitivnímu myšlení, zákonu přitažlivosti a vůbec přání věnovat víc do hloubky. Haha, občas se mi už dost kamarádů směje, že se ze mě postupem času stává šarlatánka. Ale mám z toho všeho až husí kůži. Protože, ono to fakt funguje! Haha.

Akorát dočítám knížku od Pierre Franckh – Jak si správně přát.

Posílám Vám trošku té energie a taky video, kterého se nemůžu nabažit. Naprosto miluju! <3

PS: Nemá někdo z vás náhodou italského chrtíka či whippeta?

za (ne)náhodná setkání

za konstruktivní kritiku

za „prádlo je složený“