Krásné ráno,

dnes k Vám usedám o něco dříve, za chvilku mi dorazí Lucí, se kterou jsem bojovala a úspěšně dobojovala na UNI. Tím, že je už škola za námi, nemáme tolik příležitostí se vidět, ale vždycky si na sebe uděláme párkrát v roce čas – a toho si moc vážím. <3

Někdy mi ani nepřijde, že už nejsem student, je to zvláštní. Jak rychle ty roky na magisterským utekly, uff?! 🙂

Akorát jsem nám objednala Phad Khi Mao (občas Pad Kee Mao) – což je pro mě definitivní #1 z thajské kuchyně. Tip na MUST-TRY – hlavně pokud máte rádi asijskou kuchyni! PS: Nejčastěji si toto jídlo dávám v Modrém Zubu ve Spálený, kam chodím vůbec ráda.

Haha, jinak si jdu dát lekce na mě a mně – protože jestli jsem na něco pedant, tak je to zaručeně na češtinu – a tak vůbec nechápu, jak jsem mohla tolikrát udělat chybu ve včerejším příspěvku. 😀 Tak snad mi odpustíte, hlavně teda ti, které vždy poučuji.

PS: Dnes jsou Dušičky. Svátek zesnulých. Nezapomínejme tedy na to, že kdokoliv je v našich vzpomínkách a myšlenkách, je furt a stále s námi. V našich srdcích i duších. <3

Posílám tisíc objetí, xx.

za pevná přátelství
s lidmi, se kterými se nemám možnost vidět denně, ale přesto jsme tu, jeden pro druhého, vždy a napořád

za odloučení, protože si uvědomím, jak moc mi někdo chybí a je pro můj život důležitý

za moje chyby, protože to znamená, že jsem jen člověk