Návštěva oční kliniky

Abych pravdu řekla, o možné operací očí jsem poslední roky nijak zvlášť nepřemýšlela, a to hlavně z toho důvodu, že jsem docela strašpytel, vůbec co se všemožných zásahů do těla a zákroků obecně týká.

Od mých zhruba 10 či 11 let nosím pravidelně brýle. Trpím krátkozrakostí, což znamená, že špatně vidím na dálku. 🙂 Začala jsem nosit brýle při -1 dioptrii a „snad skončím“ na nynějších -3,75 a -4,50. Za těch pár let se mi k tomu na obě oči přidal i astigmatismus, ačkoliv pocitově cylindry odmítám. No a díky tomu, že jsem atopik a ekzém představuje něco, s čím musím pracovat na denní bázi, ruku v ruce jdou také problémy s očima.

Dost často se mi ekzém dělá i v oblasti očního okolí, což je nejenom děsně nepříjemný, ale taky dost na prd, protože oční víčka napuchají, kůže praská, loupe se, a šupinky mi častokrát padají do očí. A bohužel s tím vším jsou pak spojeny časté záněty spokojivek. Kromě zánětu spojivek jsem si prodělala i zánět rohovky. A právě tohle období bylo TO období, díky kterému jsem pár týdnů byla odkázaná jenom na druhý, a jediný co mohla dělat, bylo poslouchat audioknížky, ležet a přemýšlet – hlavně nad sebou.

Uff. Problémy s očima bych nepřála nikomu. Není to nic příjemnýho. Když jsem minulý rok prodělala zase pár zánětů a vylejvala si srdíčko v práci, František mi vnukl do hlavy myšlenku možné operace očí. Ještě ten den jsem si nakoukala spoustu videí – od těch nejšílenějších (ty teda moc nedoporučuju :D) po spíš odbornější lékařské procedury. A ještě ten samý večer jsem nad možnou operací začala vážně uvažovat. Z původní panické hrůzy jsem potom narazila na metodu ReLEx SMILE – což je nejmodernější refrakční metoda, která je prováděna pomocí pouze jednoho laseru bez jakýchkoliv jiných nástrojů. Podívala jsem se na další videa (třeba to níže) a přečetla pár dalších článků.

Hned druhý den jsem se s pár kamarády, kteří už operaci podstoupili, spojila či sešla, a nechala si doporučit pár klinik tady v Praze. Ty nejčastější byly: Oční klinika Gemini, LEXUM, Oční klinika DuoVize. Na všechny kliniky jsem slyšela jen chválu.

Mně z nich nejsympatičtější byla Oční klinika Gemini. Je kousek od našeho baráku, a taky jsem zrovna trefila akční nabídku (akční nabídky se často opakují a můžete je sledovat tady – klik). Operace očí obecně není finančně levná záležitost. Cena se odráží od daného zákroku a pohybuje se od zhruba 8 500 Kč do zhruba 30 000 Kč za jedno oko. V průměru tedy za operaci zaplatíte okolo 30 – 50 tisíc korun. Jasně. Je to hodně. Ale je to každého volba. A už vůbec fakt, že to jde. 🙂 Když jsem si hlavou promítla všechna pro a proti a navíc taky hrubě spočítala, kolik mě měsíčně/ročně a tak dále stojí spotřeba čoček/roztoků/umělých slz/možných antibiotik/nových brýlí apod. vyšplhala jsem se do dokonce vyšších částek. A tak jsem měla jasno, a říkám si, že do čeho jiného investovat, nežli do sebe a svého zdraví.

Co se týče operačních metod, je fajn si o nich něco načíst a nakoukat, ale nutné to není. Hlavně není dobré si nějakou metodu dopředu vybírat, až lékař vám totiž doporučují to nejlepší pro vás a vaše oči.

Přes registrační formulář na stránkách vybrané kliniky se můžete zaregistrovat k často bezplatnému kompletnímu vyšetření, kde vám do detailu oči vyšetří, a taky poradí a rozeberou případné možnosti operace. Alespoň u Oční kliniky Gemini se termíny vypisují zruba 2 měsíce dopředu a je vhodné si po vypsání co nejdříve zavolat či napsat – termíny jdou rychle na odbyt. Já jsem čekala zhruba 2 měsíce. Všechny souhrnné informace vám recepční sdělí do telefonu, kdy si s vámi potvrzuje termín návštěvy a souhrn ještě zašle do e-mailu. Před vyšetřením by se zhruba 3 až 4 dny neměly nosit kontaktní čočky. Na kliniku si s sebou berete jen občanku a kartičku pojištěnce. Já jsem si pro jistotu vzala ještě hromadu kapesníčků, kontaktní čočky, brýle, kapky, které si běžně kapu do očí a poznámkový blok – haha. 😀

A teď už o samotném dni D. Objednaná jsem byla na 8:00 a to tedy na Oční kliniku Gemini (klik) – Praha Krč. Jako první jsme zamířili na recepci, kam mě Jonáš doprovodil a už i nechal. 🙂 S paní na recepci jsme doladily detaily, vyřídily administrativu a ani ne minutu jsem čekala na další paní, která se mnou šla na první kolečko vyšetření. Těch základních je zhruba pět. Klasické koukání na balón (za balón), měření nitroočního tlaku, zakřivení rohovky a její tloušťka a vyšetření očního pozadí. Po tomhle prvním kolečku jsem šla opět do čekárny, kde si mě o pár minut později vyzvedla paní doktorka. S tou jsme si potom v ordinaci docela dlouho povídaly. Na cokoliv jsem se zeptala mi paní doktorka odpověděla – rozumně, až mi vše dávalo smysl. Vysvětlila se mi spousta věcí, které mi doposud nebylo jasných. Potvrdilo se mi to (opět a znovu), že brýle, které mám, nevnímám jen subjektivně špatně, ale čistě a jednoduše jsou příšerně udělané. 🙁 No a navíc pro mě nevhodné. U paní doktorky jsem byla zhruba hodinu. Vyšetření bylo dost podobné tomu u oční lékařky, akorát bylo víc podrobné, přesné a informativní. Taky jsem měla pocit, že na mě má paní doktorka čas, je tu pro mě, odpoví na cokoliv se ji zeptám a věnuje se mi snad i na víc než 100 % – což bylo skvělý. U čeho jsme se zastavily, byly jizvičky, které mi zůstaly po zánětu rohovky. Po nabarvení očí mi tedy paní doktorka oči vyšetřila znovu, a pak přišly na řadu další kapičky… a další… a další… Poslední vyšetření, které jsem absolvovala ve 2. kolečku byl test na syndrom suchého oka, který by odpovídal tomu, že častěji nosím čočky nežli brýle, nadměrně koukám do počítače (či obecně displeje) a trpím na atopické ekzémy. Pokud by hodnoty vyšly extrémně negativní, a moje oči už teď byly suché, možná operace by se musela hodně zvážit. Výsledky testu ale nakonec nevyšly tak zle, ačkoliv se ukázalo, že mám oči sušší.

Před dalším kolečkem vyšetření mi paní doktorka ještě rozkapala oči, abych nebyla schopna zaoostřovat a poslala mě na chvilku zase do čekárny. 🙂 Tam jsme si chvíli poseděla a zhruba za půl hodiny šla znovu na měření – nejdříve balón, později k paní doktorce. Tohle kolečko bylo dost podobné tomu – viz výše. Navíc jsme pak doprobraly výsledky všech testů, možnou metodu – u mě nakonec by to díky všem aspektům byla ta nejnovější ReLEx SMILE, a obecně si shrnuly následující kroky.

A co dál? Na 99% na operaci budu moci jít, jupí! Ale díky tomu, že je nyní můj krk (skoro doslova) v plamenech (nemám teď díky počasí a přechodům z tepla do zimy ideální stav kůže), mám sušší a nadměrně namáhané oči, a taky nosím čočky víc než by se mělo, jsme se domluvily na další kontrole zhruba za 3 měsíce, kde všechny testy (včetně toho na slzivost) podstoupím znovu.

Díky tomu, že operace očí obecně oči naruší, a mají pak tendenci více řezat či pálit, nebyl by pro mě zákrok nyní nejvhodnější. Navíc jsme vzaly v potaz ještě ten fakt, že by se mi oka mohl dostat zánět z ekzému. 🙁 Trošku mě to mrzí, ale to nevadí! Beru to pozitivně a víc než nejvíc oceňuji lidský přístup a možnost tak skvělé konzultace. Během následujících měsíců tedy musím oči víc šetřit, omezit koukání do všemožných displejů a taky vysadit (dost omezit) čočky. Bojovým úkolem na víkend pro mě teď bude sehnat co nejrychleji nové obroučky vč. skel s vyšší dioptrií, které budu mít (snad a „bohužel“) jen na 3 měsíce. A sic jsem si nejdřív trošku povzlykala nad tím, že utratím spoustu peněz za nové brýle na 3 měsíce, beru to pozitivně – je to prostě součást procesu. 😀 A štěstí je, že na můj obličej pasují převážně dětský brýle, který jsou častěji v akci, haha.

Po konzultaci se poté operace provádí většinou do týdne – to mě dost překvapilo! 🙂 Oční kliniku Gemini bych doporučila úplně každému. Kromě profesionálního přístupu se tady setkáte také s tím lidským. A co je víc? Celkově ten den byl moc fajn. Žádný stres a panika! Tak pokud nad operací uvažujete, zvažte možné vyšetření a konzultaci zdarma – stojí to za to.

Haha, no a k pobavení přikládám fotku očí po rozkápání, Jonáš se mě doma děsně bál. 😀

Pokud byste měli nějaký dotaz, k čemukoliv na co jsem zapomněla, tak napište. 🙂 Odborník ani lékař ale nejsem.

Pusu, xx.