Jó napot!

Akorát jsme dorazili domů, je něco před 11 večer a já usedám ke psaní. Včerejší den byl naprosto skvělej, dokonce jsem si vzala i čočky (po nevím kolika týdnech, jupí) a celý den na všechno ťukám a děkuji, že VIDÍM. Stále to není úplně ideální,  ale zaručeně je to lepší! 🙂

Budapešť je láska a včerejší den byl fakt moc fajn. Míst, kam se v Budapešti vydat na snídani – a nešlápnout vedle – je strašně moc. Místní kavárny a bistra vypadají výborně, personál je milý, suroviny čerstvé. Někdy bych si přála, abych byla víckrát a víc se do mě vešlo. Tak ráda bych zkusila tolik věcí, na tolika místech. Ale i když tohle možný není, je reálný se sem brzy zase podívat.

Včerejší ráno jsme začali v Artizánu. Artizán je vyhlášená pekárna v centru, je tu dost místa na sezení a celkově příjemná atmosféra. Dali jsem si bagetu se sušenýma rajčatama, rukolou a pestem, a pak “Swirl Bread” s brusinkama, skořicí a vanilkou – řekla bych, že je to takový pletenec dost podobný našemu Jidášovi – nemělo to chybu! Link na bistro tady.

Po snídani jsme došli k Bazilice svatého Štěpána, která byla kousíček. Na náměstí už hrála vánoční hudba, svítila světýlka, voněl svařák – haha, no kecala bych, kdybych řekla, že nás ta atmosféra nedostala.

Procházkou jsme se potom dostali do míst, kam chodím vůbec ráda – tradá – Vintage Story / Second Handy. Není větší štěstí, než v sekáči najít poklad za pár korun! V porovnání s mým oblíbeným hrabákem u nás, jsou místní ceny o dost vyšší, ale všechny obchůdky v Budapešsti působí strašně čistě a kultivovaně, žádnej blešák. 🙂 Celkem jsme navštívili 4 obchody, a v jednom z nich jsem si udělala radost. Váhala jsem, v přepočtu jsem platila téměř dvojnásobek za úplně nový věci z krámu, ale pak jsem se zamyslela nad tím, že tahle mentalita – nový je lepší – je dost špatná. Nevím, proč to v sobě máme zakořeněný, ale k čemu vede nakupování dalších a dalších (nových a nových) věcí? Vžďyt je to šílenej konzum, a hlavně více konzumu generuje více práce – méně nákladů – horší podmínky – horší kvalitu – ještě horší dopad – novou věc a znova – celý je to koloběh a nesmysl. Ale chápu, že ne každý to máme nastavený stejně. 🙂 Já jsem v tomhle – méně je více – akorát pár let dost radikální.

Ze sekáčů naše cesta pokračovala přes pár zastávek do lázní, a pak na jednu z nejlepších večeří ve skvělé zážitkové restauraci (kde nechyběl ani pračlověk, hahaha). Ale o tom zase zítra.

Mějte hezký den, xx

za vintage poklady ze sekáče

za cizí střechu nad hlavou

za usměvavou obsluhu a kafíčko po delší době